Berlín/Washington – Podle několika zpráv američtí demokraté v polovičních volbách v roce 2026 znovu získali většinu v obou komorách Kongresu. Tento posun moci v Kongresu však automaticky neznamená uvolnění napětí pro německý zdravotnický průmysl: Klíčové páky pro německé farmaceutické a zdravotnické technologické společnosti – cla, status nejvyšších výhod (MFN) a investiční pobídky – zůstávají z velké části v rukou výkonné moci. Kongres může tato opatření, zavedená prostřednictvím výkonných nařízení a obchodní politiky, v krátkodobém horizontu jen stěží zvrátit.
V krátkodobém horizontu: Žádný zásadní obrat v otázce cel a doložek nejvyšších výhod
Hlavní nástroj americké vlády pro nátlak na evropský farmaceutický průmysl zůstává v platnosti. V červnu 2026 zahájil americký obchodní zmocněnec (USTR) vyšetřování německé cenové politiky léčiv podle paragrafu 301. Toto vyšetřování vyplývá z plánu Německa snížit výdaje na léky v rámci zákonného zdravotního pojištění prostřednictvím vyšších slev, což je krok, jehož cílem je znevýhodnit americké společnosti. Bílý dům zároveň pokračuje ve své politice sítě nadnárodních korporací (MFN): sladit ceny léků v USA s nižšími cenovými hladinami v ostatních průmyslově vyspělých zemích. Dohody již byly uzavřeny s 26 výrobci, kteří pokrývají přibližně 89 až 90 procent trhu se značkovými léky. Zatímco Kongres ovládaný demokraty by mohl posílit dohled nad výkonnou mocí a rozšířit vyjednávání o cenách Medicare, není jisté, zda by se tyto legislativní návrhy skutečně staly zákonem vzhledem k republikánské kontrole výkonné moci.
Střednědobý horizont: Investiční přesun již probíhá, německé lokality pod tlakem
Americká politika již podnikla kroky před volbami v polovině volebního období. Evropský parlament v říjnu 2026 zjistil, že počet nových léků uvedených na trh v Evropě klesl během deseti měsíců po zavedení doložky nejvyšších výhod (MFN) o 35 procent. Německé společnosti reagovaly investičními rozhodnutími: Boehringer Ingelheim zastavil plánované investice ve výši 900 milionů eur v Německu; Lilly snížila počet svých plánovaných závodů v Porýní-Falci na polovinu poté, co uzavřela dohodu MFN v USA výměnou za osvobození od farmaceutických cel. Tato rozhodnutí byla učiněna a výsledek voleb je nezmění. Demokraticky ovládaná většina v Kongresu by mohla zvýšit politický tlak na cenovou politiku, ale základní logika – přesun investic do USA, aby se zabránilo celnímu a cenovému tlaku – zůstává zachována.
Tlak napříč stranami: Ceny léků zůstávají politickým problémem
Bez ohledu na výsledek voleb zůstává snižování cen léků v americké politice vzácným dvoustranným tématem. Reformy systému Pharmacy Benefit Manager (PBM) se těší podpoře obou stran a pravděpodobně naberou na obrátkách nebo si ji udrží i po volbách v polovině volebního období. Pro německé společnosti s pobočkami v USA – včetně Bayeru, Merck KGaA, Fresenius Medical Care a Siemens Healthineers – to znamená, že cenový tlak na jejich nejdůležitějším exportním trhu nepoleví. Německý zdravotnický průmysl tak čelí dvojímu dilematu: americká politika ho nutí k přemístění výrobních kapacit, zatímco domácí německá politika prostřednictvím zákona o stabilizaci příspěvků a vyšších slev pro výrobce omezuje jeho finanční flexibilitu. Volby v polovině volebního období v USA tyto dvě základní síly nezmění – mohly by pouze snížit politickou nepředvídatelnost výkonné moci a zároveň zvýšit dohled Kongresu.
